Havlíček: Zachrání se Kostelec i Úpice

Vrací se domů. Zadák Karel Havlíček, borec s ligovými zkušenostmi, bude na jaře znovu kopat v Červeném Kostelci. Mimo boje o záchranu krajského přeboru ho zaměstnávají také přípravy prestižního Kouba Cupu, turnaje krajských výběrů.

Jak pokračují přípravy na Kouba Cup?

Především jsme rádi, že Královéhradecký KFS dostal možnost tuto významnou událost v kategorii patnáctiletých hráčů  z celé republiky  pořádat. Ve dnech 13.-15.5.2014 se ve třech skupinách po pěti účastnících utkají výběry všech krajů České republiky. Turnaj je zatím ve stavu zajišťování lokalit pro odehrání zápasů a ubytování všech výprav. Dvě skupiny by svá utkání měly odehrát v Hradci Králové a třetí skupina by sváděla své boje v Novém Bydžově. Po odehrání základních skupin se všichni přemístí k odehrání pěti skupin o úmístění v Hradci Králové a jeho okolí.(první ze všech skupin budou hrát o celkové vítězství,druzí budou hrát o 4.-6.místo atd.)

Vracíte se do Červeného Kostelce. Proč?

Vracím se pouze z hostování v Úpici, které mi končilo koncem roku 2013. Vedení červenokostelecké kopané mě požádalo o opětovný návrat a navázání další spolupráce.I když jsem byl v Úpici spokojen,rozhodl jsem se vrátit domů.

Úpice i Kostelec hrají o záchranu. Jak zvládnou jarní boje?

Oba se zachrání! A já doufám, že na náš jarní duel a potažmo i další v příštích sezonách přijde hodně diváků, jak se na takové regionální derby sluší a patří. Oba kluby mají velikou podporu svých příznivců.

Kdo je podle vás největší adept na sestup?

Spodek tabulky je odtržen od horní poloviny dost výrazně, takže asi někdo z posledních šesti týmů, ale jména raději nebudu říkat…

Jak hodnotíte úroveň přeboru?

Asi je velice slabá, když tam hrají hráči, kterým je skoro 45 let..(smích).Ale vážně,vzhledem k tomu,že se všude trénuje celkem málo, tak je pak velká propast směrem k divizi.

Je v něm vůbec klub, který by zvládl postup do divize hráčsky i zázemím?

Zázemí ve všech klubech samozřejmě neznám, ale velice silný (dle hráčů, kteří už hráli vyšší soutěže) je kádr Týniště, ambiciózní je Jaroměř. Ale skok do divize je pak velký.

Jak vůbec zvládáte trenérské a hráčské povinnosti?

Já se jako hráč chodím „dobíjet“. Kdysi jsem asi na dva roky skončil s hráčskou činností, ale pak mně to chybělo, takže uvidíme, jak dlouho ještě vydrží zdraví při mých kilech...(smích). Samozřejmě je to časově náročnější a ochuzuji rodinu o mojí účast doma, ale doma mám tři děvčata a malou fenku a když jsem delší dobu doma, tak už jim překážím a říkají, ať už jdu trénovat kluky a ne je. (smích)